Veřejné prostranství je obvyklým volebním tématem. Mluví se o čistotě a zeleni. Veřejné prostranství však lze vnímat i komplexněji. Jako veřejný prostor, v němž žijeme a ptát se nejen kolik stojí péče a kdo jí vykonává, ale také, zda v tomto prostoru něco nechybí. Nejedná se tedy pouze o parky a náměstí, ale i o prostory pro kulturu a společný občanský život.
Převážnou část péče o veřejný prostor vykonává po léta firma Centra a tato zvláštní exklusivita bude pravděpodobně pokračovat. Vazby na radnici jsou hluboké, změna kurzu by vyžadovala odvahu, kterou současná koalice nemá a to přesto, že podpora konkurenčního prostředí je pravicovým politickým krédem.
Co se týče společenského domu, budu se opakovat. Projekt Smíchov City protekl mezi prsty, výstavba Na Knížecí je v daleké budoucnosti, klášter sv. Gabriela je prodán. Zbývá pouze Smíchovská tržnice, ve které by se mohla spojit funkce knihovny s velkým společenským sálem.
Na závěr k tématu. Řešme vodu jako součást veřejného prostoru. Z klimatického plánu hl. m. Prahy si sice mnozí dělají legraci, ale skutečnost, že se klimatická změna dotýká i Prahy 5 nemohou věrohodně popřít ani čtenáři knih Václava Klause.
(Příspěvek předsedy zastupitelského klubu KDU-ČSL Josefa Cuhry do dubnového vydání časopisu Pětka)