Volby 2021

K letošním parlamentním volbám jsme si vypůjčili text od Dana Drápala nazvaný Předvolební agitka 

"Nebudu to skrývat – tento článek je předvolební agitace. Moc si od ní neslibuji, ale nenapsat nic mi připadá horší, než napsat, že zase budu volit lidovce, tj. letos koalici „Spolu“, a zdůvodnit, proč. 

Přitom je mi jasné, že kdyby lidovci letos kandidovali samostatně, patrně by se do Poslanecké sněmovny nedostali, kdežto v rámci koalice „Spolu“ několik poslaneckých míst obsadí. Vím o celé řadě lidí, kteří se od lidovců odvrátili. Včetně mých nejbližších. Některým vadí koalice s ODS. Nevěří, že se tato strana skutečně očistila, že prošla dostatečnou katarzí, a nadto se bojí, že by v ODS mohl zvítězit proud, který by byl ochotný jít do povolební koalice s Babišem. Jiným zase vadí koalice s TOP 09. Nepřenesou přes srdce, že tato strana bude tlačit progresivistickou agendu a nechtějí s ní mít nic společného. Konečně je zde ještě poměrně silná skupina potenciálních voličů KDU-ČSL, kterým ovšem vadí, že lidovci jsou prounijní, a to jim brání, aby pro tuto stranu hlasovali.

řitom titíž lidé, kteří mi říkají, proč nebudou volit lidovce, vzápětí kladou otázku: „Koho tedy volit?“ Většinou jsou bezradní, kromě těch mladších, kteří sice v minulých volbách volili lidovce, ale letos to hodí PirStanu. 

Mě ale stále připadá rozumné volit lidovce. Když se podíváme na výsledky komunálních nebo senátních voleb, zjišťujeme, že se v nich lidovcům celkem daří. To znamená, že v řadě obcí a měst je lidé volí, a to opakovaně, protože se zřejmě osvědčili. A co se týče šéfů strany, pak, mám za to, můžeme být spokojeni. Jak Pavel Bělobrádek, tak Marek Výborný, tak Marián Jurečka jsou dobrými příklady, jak skloubit rodinu s politikou (a jak se správně rozhodnout z nejvyšší politiky odejít, když ji s rodinou z nějakých důvodů skloubit nejde). Prostě všichni tito šéfové mi připadali a připadají důvěryhodní.
 

Ano, účast v koalici Spolu znamená kompromisy. Ovšem nejen pro lidovce – stejně tak i pro ODS a pro TOP 09. Jenže v české politice to jednoduše bez kompromisů nejde. V našem pojetí zastupitelské demokracie se silným vůdcům nedaří. Vše je třeba dlouze vyjednávat, a někdy na to není pěkný pohled, protože to vypadá jako hokynaření „něco za něco“. Jenže to, co mnozí považují za slabost demokracie, je ve skutečnosti její silou. 

Překousnu i podporu Evropské unie. Mám proti ní řadu námitek, nicméně přes všechny její nedostatky si myslím, že je neskonale lepší mít alespoň EU, než kdyby žádná integrace nebyla. Hodně věcí se mi na EU nelíbí, ale považuji za lepší snažit se na něčem se s ostatními státy dohadovat, než si neustále stěžovat na „diktát Bruselu“. „Diktát Bruselu“ je chiméra. Kdo s tímto pojmem šermuje, si zpravidla nedal práci, aby se seznámil s tím, jak se v rámci EU rozhoduje. Ono je snazší na Unii nadávat, než se snažit vyjednávat. Jenže my si tolik libujeme v postoji zneužívané oběti…

Demokratická politika je svým způsobem otravná. Většinou nikomu neumožňuje, aby slavil nepřetržitou řadu vítězství. (Takovou nepřetržitou řadu vítězství může slavit Vladimír Putin nebo Alexandr Lukašenko. Ale za cenu, kterou bychom patrně platit nechtěli, ať budeme v letošních volbách volit kohokoli.)

Pamatujete se ještě na počítačový termín WYSIWYG? Byla to zkratka „What You See Is What You Get“. Česky: „Co vidíš (na monitoru), to se ti vytiskne na papír.“ Lidovci jsou WYSIWYG. Moc toho neprosadí, ale ledacos přece ano. Moc vás nepřekvapí, ale na rozdíl od jiných vás nepřekvapí negativně.

Moc se jim nedaří v atmosféře, kde tolik záleží na marketingu. V tom je Babiš nedostižný. Pomluví Piráty, že tu chtějí zřídit Pirátostán a snížit důchody. Obojí je lež, leč zejména starší lidé na to slyší. A je to jasně pojmenovaná kauza: „Chce nám nasadit do bytu migranty.“ „Chce nám snížit důchody.“ To není „zkratka“. To je lež. A tam, kde se prezidentské i parlamentní volby vyhrávají lží (třeba o prodeji lithia), tam politika nebezpečně degeneruje. Lidovci takové věci nedělají. Marketing ovšem moc neumí. Ale právě proto jim to hodím. Jsou totiž věci, které by se ani neměli učit. A já doufám, že se je učit nebudou. A že se přesto najde pár střízlivých a přemýšlivých lidí, kteří nám to hodí."

 

Tom Philipp
Kandidát č. 5 a lídr za KDU-ČSL
SPOLU jsme ZMĚNA, které můžete věřit
Hyato Josef Okamura
kandidát č. 15
SPOLU
Jan Decker
kandidát č. 25
Adéla Chamrádová
kandidátka č. 35
SPOLU
Na viděnou u voleb 8. a 9. října 2021!