Bývalá místopředsedkyně Mladých lidovců a kandidátka do Poslanecké sněmovny Adéla Chamrádová vyprávěla o tom, jak se k Mladým lidovcům dostala, proč je jednodušší zapojit se do politického života u nás než v Mexiku a co ji vedlo k aktivnímu vstupu do politiky.
Rozhovor si můžete poslechnout také jako podcast v našem pořadu
Lidovci On Air. A to například přes aplikaci
Spotify,
Apple podcasts nebo
Google podcasts.
Byla jste místopředsedkyní Mladých lidovců. Jak jste se k nim dostala?
Do Mladých lidovců jsem se dostala přes kamaráda, který je sám členem. A rozhodně nelituji. Tato organizace mi přinesla mnoho skvělých zkušeností a díky ní jsem poznala spoustu úžasných lidí.
Jsou Mladí lidovci opravdu mladí jak věkově, tak myšlenkově?
Určitě. Věkový průměr je 26 let. Myšlenkově je pro nás velmi zásadní agenda životního prostředí, udržitelnosti, duševního zdraví a prevence domácího a sexualizovaného násilí, což si myslím, lze počítat mezi mladá témata.
Nedávno na mě vyskočila notifikace od aplikace Minuta Deníku N, kde se psalo o Mladých lidovcích. Co přesně se dělo?
To bude určitě o spojení Mladých lidovců s Mladými křesťanskými demokraty. To je pro mě naprosto historická událost, kterou bych ráda zmínila i kdybyste se na to nezeptala. Před nedávnem došlo ke sloučení dvou mládežnických organizací – Mladých lidovců a Mladých křesťanských demokratů. Teď už jsou jen Mladí lidovci. Já jsem velice ráda, že k tomu došlo, protože dříve si tyto organizace akorát navzájem ubíraly síly. Spolu můžeme být daleko silnější.
Jaké největší rozdíly byly mezi Mladými lidovci a Mladými křesťanskými demokraty?
Největší rozdíl byl v tom, co má být cílem organizace. Pro Mladé lidovce je to občanské vzdělávání, vzdělávání sebe samých a vzdělávání našeho okolí. Pro MKD to byl spíše aktivistický přístup, kritika strany či sekundování straně. Dále byl rozdíl v ideologiích – MKD jsou konzervativnější, my naopak liberálnější křídlo.
Jaký bude nyní váš největší cíl?
Náš dlouhodobý cíl je být jako Junge Union nebo Junge ÖVP, což jsou opravdu velmi silné mládežnické organizace, které mají své slovo v tom, co se děje jak ve straně, tak v politickém dění. Rádi bychom dodávali naší straně KDU-ČSL mladé politiky, ale také témata.
Dochází k nějaké přeshraniční spolupráci s kolegy z Rakouska nebo Německa?
Historicky navázanou spolupráci máme s našimi slovenskými kolegy. Mimo to velmi dobře spolupracujeme s rakouskou mládežnickou organizací Junge ÖVP Niederösterreich, se kterou jsme uzavřeli před dvěma roky kooperační smlouvu, v níž se zavazujeme ke každoročnímu setkávání a udržování vzájemných vztahů. Velmi dobře si uvědomujeme, jak důležité jsou dobré sousedské vztahy, zvláště nyní v koronakrizi.
Jak si stojí Mladí lidovci v porovnání s ostatními mládežnickými organizacemi?
Já si dovolím říct, že výborně. Jsme jednou z nejaktivnějších a největších mládežnických organizací. Ročně pořádáme desítky akcí jak pro nás, tak pro široké okolí.
Jak jste se dostala k aktivnímu zájmu o politiku?
Mě ke vstupu do KDU-ČSL přesvědčilo členství v Mladých lidovcích, ale o politiku jsem se zajímala i předtím, jelikož jsem studovala politologii. Politika sice zajímá hodně lidí, vstupovat do stran se jim ale nechce. Stále je tu ten pocit, že by se ušpinili, že je to nějaký cejch. Bohužel se však jinak nic nezmění. To, že budeme pracovat na ministerstvech v nestranických pozicích nebo ovlivňovat dění z roviny neziskových organizací, může také mnohé ovlivnit, ale ne tak jako aktivní vstup do politiky. K tomu, aby tu byla kvalitní demokracie a aby se nám tu dobře žilo, je třeba, aby v politice byli slušní a také mladí lidé.
Kdybyste byla nyní poslankyní, čím byste se zabývala?
Já mám tři hlavní témata. Prvním je vzdělávání, které bude reflektovat to, že žijeme v 21. století. Je to např. občanské vzdělávání, mediální vzdělávání, kritické myšlení, ale také duševní zdraví. Druhým tématem je sexuální a domácí násilí a třetím proevropská politika. Jako každého mladého člověka mě pak trápí zdejší nedostupnost bydlení a stav životního prostředí.
Byla by to vaše první zkušenost s volitelnou pozicí?
Ano, ano, byla. Toto je moje první kandidatura.
Byla jste na stáži v Mexiku. Co byste vyzdvihla jako největší politické rozdíly mezi ČR a Mexikem?
Semestrální pobyt v Mexiku mě přesvědčil o tom, že s Českou republikou to ještě není tak hrozné. Já Mexiko miluji a je to můj druhý domov, ale politická situace je tam strašná. Jsou tam všude ti samí lidé a ty samé kartely. Pokud tam chce někdo něco změnit, může se klidně stát, že skončí s hlavou ve studni. I proto jsem se začala více angažovat ve zdejší politice. Uvědomila jsem si, že ač tu na politickou situaci také často nadáváme, stále se můžeme zapojovat.
Tato stáž byla vaše první zkušenost s Mexikem? Jak se vůbec narodila tak velká vášeň k Mexiku?
Já jsem Mexiko navštívila ještě dříve čistě turisticky. Jela jsem tam navštívit přátele z Erasmu. Byla jsem tam asi měsíc a úplně jsem si to tam zamilovala. Tehdy jsem si řekla, že se tam rozhodně musím někdy vrátit a zkusit tam žít. Proto jsem se přihlásila na studijní pobyt skrze mojí mateřskou Karlovu univerzitu a vyšlo to! Jsem za tuto zkušenost strašně ráda, protože ten půl rok tam mi dal mnohem víc, než celý magistr tady v Česku.