Majetek městské části musí sloužit občanům a výnosy z něj mají přispívat k financování dalších investic pro Prahu 5. Bohužel se tak často neděje. Ve Výboru majetku a investic se mi podařilo zabránit nesmyslnému prodeji bytů a nebytových prostor, které se údajně nedařilo pronajmout. Podivná je také praxe nechat neprodejné byty ladem a nenabízet je k pronájmu, například se slevou a za podmínky, že se nájemce podílí na opravě. Byt tak může zůstat prázdný i několik let, mezitím chátrá a jeho hodnota klesá. V situaci, kdy Prahu trápí akutní nedostatek bytů, je tento přístup ke svěřenému majetku nepochopitelný.

Praha 5 se označuje za „dynamicky se rozvíjející“ čtvrť. Stejně „dynamicky“ se ale staví i jinde v Praze. Politiky by také mělo zajímat, jaká pozitiva přinese výstavba občanům. Obávám se, že jich je málo. Nová výstavba prohloubí nedostatek kapacit ve školách, zhorší už tak kolabující dopravu a negativně ovlivní životní prostředí. Smlouvy o participaci investorů na rozvoji infrastruktury jsou nevymahatelné a jejich přínos není adekvátní vzhledem nákladům, které stavba vkládá na bedra samosprávy. Je před námi důležitý úkol pracovat na narovnání tohoto vztahu.