Souvislá zástavba volných předměstských polí a sadů na jižním svahu pod hřbitovem Na Malvazinkách byla zahájena ve 30. letech 20. století. To, že v těžišti tohoto území zůstala volná plocha, následně z části využitá pro školství a jinak volně přístupná, není ani tak zásluhou prozíravosti předků, ale je to spíše dáno historickým vývojem v posledním půlstoletí. Uchování tohoto nezastavěného místa se však ukázalo jako správné z hlediska kvality bydlení i z hlediska sociálního, protože v prudkém svahu na úpatí hřbitova vytváří cosi jako volně rozloženou náves, která přirozeně přitahuje a spojuje místní obyvatele. To je historický vývoj, který by měl architekt brát vážně. Díky úsilí místních se podařilo zastavit devastující výstavbu a probíhající participativní plánování je nadějí nejenom pro citlivou revitalizaci území, ale také pro oživení sousedských vztahů a společného života, což je neméně důležité.
 
      Bylo by tedy vhodné, aby se plánovaná participace nevztahovala jen na návrh krajinářských a stavebních úprav, ale aby tato komunikace podnítila i dlouhodobou aktivitu místních obyvatel.  
     Výsledný návrh by měl kromě nezbytných a zásadních úprav (komunikace, terénní úpravy...) také ukázat, jaké perspektivy a možnosti využití lokalita má v průběhu času, a tak poskytnout prostor pro jejich tvořivé rozvíjení uživatelům.
 
     Pokud se tedy veřejnost s takovým návrhem ztotožní, neměla by tím tato akce končit.
 

Ing. Josef Cuhra, předseda zastupitelského klubu KDU a nezávislí