V barrandovské končině kde bydlím, visí na státní svátky jediná česká vlajka: na našem balkóně. Lidé to převážně pochvalují, ale sami vlajku nevyvěsí, jakoby jim ta jedna vlajka široko daleko stačila.
Proč?
Zákon o státních symbolech umožňuje (
nenařizuje ani ne vybízí) vlajku vyvěsit kdykoliv, děje-li se tak s vážným úmyslem a důstojným způsobem. Každý má to právo.
Při kritických poznámkách, a těch, věřte, není málo, se s překvapením dovídám i od mladých lidí, že lidé „
neradi vyvěšují státní vlajky, že se to tak dělalo za komunistů“. Dává to smysl???
Jestliže státní vlajku vyvěšovali tenkrát lidé – například jak to vidíme ve filmu Pelíšky – tehdy čtyřicátníci, dnes devadesátníci, je to platný argument?
Vlajku vyvěšují lidé, kteří ctí svou zem a stát. (Jan Werich by podotkl: „Ne že by nebylo na co nadávat, že“.) Jsou země a státy, kde státní vlajku lidé vyvěšují svobodně, rádi a často. To proto, že ctí svou zem a stát a dávají to směle najevo.
Mám za to, že dnes je o důvod víc státní vlajku – i na 28. října – vyvěsit a dát tak najevo, že víme všichni, že jsme zde doma, že v této zemi vykonáváme svou vládu a spravujeme věci veřejné. Že jsme zde doma. A že si to uvědomujeme.
Alexandr Svoboda