Komunistický režim přivedl k dokonalosti zásadu, že účel světí prostředky. Zdevastoval tím přírodu i lidské vztahy. Na současném politickém hřišti se děje nyní cosi podobného. Opoziční strany se spojí do účelových koalic, aby smetly dominující ANO. Jednou ze záminek tohoto tažení je selhání vlády v době epidemie. Jistě. Vláda jednala a jedná chaoticky a mnohdy směšně. Máme však právo si myslet, že současní opoziční střelci by to zvládli lépe? Politická příslušnost by nám neměla zatemňovat rozum. Co se stane po případně vyhraných volbách? Babiš bude poražen a vítězové se v klidu rozdělí na své samostatné kluby, každý se svou politickou kořistí v zubech. Ani se tím nyní netají. Nejsme jako oni. Opravdu? Bojím se, aby dopad této průhledné politické šarády na politickou kulturu v naší zemi nebyl ještě horší, než postupný a neodvratný skon ANO přirozenou cestou. 

Události 17. listopadu jsou pevně duchovně spjaty s osobou sv. Anežky České. Stojí za to si zajít v Praze ke klášteru a špitálu Na Františku, o jehož vybudování se tato mladá žena zásadně zasloužila, a porovnat její odkaz s tím, co se kolem nás děje a má dít. 

I po 31 letech přeji radost z daru svobody.